HYNEK FARKAČ - dirigent
Hynek Farkač (*1954) se propracoval k dirigentskému poslání prostřednictvím praxe instrumentalisty. Jeho úplné začátky byly spojeny s violoncellem a klavírem a nakonec to bylo violoncello, jemuž se věnoval jako žák prof. Pravoslava Sádlo při svých studiích na pražské konzervatoři. Prošel neuvěřitelně rychlým dirigentským zráním. Během dvou let se pod vedením prof. Libora Hlaváčka vypracoval na místo dirigenta - asistenta Orchestru pražské konzervatoře, tedy právě toho tělesa, kterému se podařilo v roce 1975 zvítězit v proslulé Krajanově soutěži v Berlíně. V letech 1975 - 80 pokračoval Hynek Farkač za pedagogického vedení Václava Neumanna, Aloise Klímy, Bohumila Lišky a Josefa Veselky ve studiu dirigování na pražské AMU a jako student se stal dokonce zakladatelem známého Sukova komorního orchestru (1976), u něhož působil v letech 1977 - 80 v roli šéfdirigenta. Po velmi cenné praxi hudebního režiséra v nahrávacích studiích Supraphonu byl postaven do čela Jihočeského státního komorního orchestru, s nímž spolupracoval až do roku 1988. Osmdesátá léta však přinesla ještě další důležité momenty, které podstatně ovlivnily dirigentovo umělecké zrání. Vedle dvojnásobného vítězství, dosaženého v domácích dirigentských soutěžích, je třeba vzpomenout zejména Farkačova velkého úspěchu na světové dirigentské soutěži v Besanconu (1984 - 2. cena) a s ním spojeného přizvání k výkonu funkce dirigenta - asistenta u České filharmonie (1984-85). Od roku 1988 plnil Hynek Farkač poslání dirigenta Symfonického orchestru v Hradci Králové. Dirigentská autorita, kterou má mladý umělec u nejkvalitnějších symfonických i komorních orchestrů, je podepřena imponující sérií mimořádně úspěšných výstupů. Kromě České filharmonie, s níž talentovaný dirigent spolupracoval už uprostřed osmdesátých let, řídil Hynek Farkač opakovaně Pražské symfoniky, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Státní filharmonii Brno a symfonická tělesa z Německa, Polska, Rakouska, Dánska, Švédska, Francie nebo Španělska a o jeho dirigentském umění se několikrát přesvědčili i návštěvníci renomovaných hudebních festivalů, včetně pražského a salcburského. Co nás na Farkačových dirigentských kreacích nejvíce přitahuje, je vzácná shoda mezi precizností, podepřenou vzácně čitelným gestem, a spontánním muzikantstvím, vyvolávající u posluchačů v dané chvíli pocit definitivně nalezeného tvaru. Protože si dirigent takto přesvědčivě počíná jak v tlumočení velkých symfonických a vokálně-orchestrálních partitur, tak v tlumočení rozsáhlého repertoáru komorních orchestrů, patří dnes k nejvyhledávanějším koncertním umělcům své generace. Od roku 2000 působí jako šéfdirigent Plzeňské filharmonie.