škola na Komenského náměstí škola na Komenského náměstí Královská města - města pod lupou
škola na Komenského náměstí znak Žižkova Vítejte na Žižkově! chrám sv. Prokopa a Česká reálka, vlevo budova radnice
znak Žižkova
Místa konání koncertů
Táboritská ulice
menu
menu menu
Místa konání koncertů
Programy jednotlivých koncertů
Profily účinkujících
Aktuální informace
FESTIVAL 2021
FESTIVAL 2020
FESTIVAL 2019
FESTIVAL 2018
FESTIVAL 2017
FESTIVAL 2016
FESTIVAL 2015
FESTIVAL 2014
FESTIVAL 2013
FESTIVAL 2012
FESTIVAL 2011
FESTIVAL 2010
FESTIVAL 2009
FESTIVAL 2008
FESTIVAL 2007
FESTIVAL 2006
FESTIVAL 2005
FESTIVAL 2004
FESTIVAL 2003
FESTIVAL 2002
FESTIVAL 2001
Žižkov
Oficiální www stránky Prahy 3
Vinohrady.cz
Klub přátel Žižkova

Navštivte nás na Vinohradech.
menu menu
menu
 

 
sokolna
BETLÉMSKÁ KAPLE NA ŽIŽKOVĚ

Farní sbor českobratrské církve evangelické; Prokopova 4, Praha 3 - Žižkov
Řekne-li se Betlémská kaple, většina lidí si vzpomene na rekonstruovanou svatyni na Starém Městě, kde hlásal Slovo Boží mistr Jan Hus. Avšak rovněž Žižkov, hrdě se hlásící k tradici husitství, má svou Betlémskou kapli, skromně ukrytou uprostřed bloku pavlačových domů. Počátky evangelické církve na Žižkově byly skromné, zprvu se věřící scházeli po bytech, než mohla roku 1904 vzniknout první modlitebna v Husinecké ulici. Ale majitel domu se už tehdy choval tržně - místo nezámožné církve chtěl v domě umístit nejprve hostinec a nakonec se spokojil s kinematografickým podnikatelem Moravcem, který modlitebnu adaptoval na biograf Edison. Evangelíci s nepatrným kapitálem se rozhodli zakoupit řadový dům v Prokopově ulici, tehdy hlavní třídě vroubené stromořadím, kudy projížděla i elektrická dráha. K domu náležela prostorná parcela, na níž se kdysi těžil písek pro okolní stavby. Jáma, zavezená bouračkami z pražské asanace, se zdála být vhodným místem pro stavbu sborového domu s kaplí a byty. Smlouva s řezníkem Poupou byla roku 1912 podepsána a zbývalo vyřešit dva problémy - technický a právní. S tím si hravě poradila karlínská stavitelská firma Blecha, když navrhla položit pod základy cementovou desku, aby stěny kaple neklesaly do násypu. Horší to bylo se sousedy, kteří protestovali proti zastavění dvora a spor hnali až k nejvyšší instanci. Úřady nakonec stavbu povolily, ala ve zmenšeném rozsahu, bez bytů, které vznikly až roku 1928 nástavbou předního domu. Blechova firma zadala vypracování projektu mladému kubistického tvarosloví v sakrální stavbě představuje jedinečný stavitelský typ v celosvětovém kontextu. V dalších letech došlo sice k drobným stavebním úpravám a přístavbám, ale na celkovém vzhledu kaple nic nezměnily. Unikátní kubismus v interiéru vhodně zdůraznila i nová malba provedená studenty žižkovské uměleckoprůmyslové školy z ateliéru prof. Pavla Nováka v roce 1992. Stavební vývoj kaple dovršila přístavba sakristie nazvané Švýcarská síň a zvonice v roce 1938, podle projektu arch. Bohumila Kozáka. Zvon, který darovali švýcarští evangelíci z Balgachu, se na věži poprvé rozezněl v červnu 1938. Oběti německé okupace připomíná pamětní deska - v prvé řadě vyvražděnou rodinu Fafkovu, obětavé pomocníky statečných parašutistů. Ještě během Květnového povstání Němci, opevnění na vrchu Vítkově, prostřelili granátem vysoko nad okolní zástavbou čnějící boční stěnu předního domu. Po válce kapli hrozilo vážné nebezpečí, že bude zbořena v rámci velkolepé asanace a přestavby Žižkova. Díky úsilí tehdejšího faráře Františka Potměšila se však podařilo přesvědčit rozhodující činitele o její historické hodnotě a roku 1975 byla prohlášena kulturní památkou.

Betlémská kaple na Žižkově
1. sbor Českobratrské církve evangelické na Žižkově
Christof Lange - administrátor
Prokopova 4, 130 00 Praha 3
e-mail: cce.zizkov@volny.cz  

EMIL KRÁLÍČEK - zapomenutý mistr secese a kubismu.
Architekt Emil Králíček (1877-1930) - rodák z Německého Brodu po studiích na pražské stavební průmyslovce pracoval v atelieru prof. Antonína Balšánka a poté, kolem roku 1901, odešel do Darmstadtu, kde působil ve studiu Josefa Marii Olbricha na projektu známé umělecké kolonie. V roce 1903/4 se vrátil do Prahy a pracoval pro různé stavitele. Zejména ve své tvorbě z let 1905 -10 uplatnil řadu principů, které znal ze svého darmstadtského pobytu. Vedle arch. Emanuela Josefa Margolda byl Králíček zřejmě jediným Čechem, který měl možnost spolupracovat s jedním z čelných představitelů evropské secese, opavským rodákem J. M. Olbrichem. Po svém návratu pracoval pro různé pražské stavitele, jimž navrhoval průčelí domů. Od 1904 se stal klíčovým projektantem známé stavební firmy Matěj Blecha, pro kterou pracoval do roku 1913, v posledních letech jako její šéfprojektant. Současně navrhoval stavby i pro jiné firmy. Králíček navrhl desítky domů v Praze, Jičíně, Českém Brodě, Lysé nad Labem, Spálově, chorvatském Splitu nebo Bašce aj. Nejdříve projektoval fasády ve stylu vegetabilní secese ve spolupráci se sochařem prof. Celdou Kloučkem (např. vlastní dům Matěje Blechy na vltavském nábřeží, domy na Senovážném náměstí ad.), poté přešel ke geometrické secesi a moderně (vily Na Zátorce, domy v Karlíně, sokolovna a kostelík v Libni, hotel Zlatá husa, Adamova lékárna, Šupichovy domy na rohu Václavského nám. a Štěpánské ulice ad.). Nejzajímavější je Králíčkovo kubistické období 1912-3. V této době projektoval např. dům v Karmelitské ulici, dům Diamant v ul. Spálené, kubistickou lampu na Jungmannově náměstí (dříve mylně připisovanou V. Hofmanovi), interiér husitské kaple na Žižkově a další stavby. V počtu kubistických realizací nemá u nás Králíček konkurenci. Ve 20. letech založil Králíček spolu s ing. R. Šolcem vlastní projekční atelier. Projektoval pozoruhodný areál hydroelektrárny ve Spálově, školní budovu v Dušní ulici a další objekty. V roce 1930 spáchal sebevraždu. Jeho tvorba zůstala po desetiletí neznámá, protože u nás prakticky nepublikoval a nepatřil do žádné známé výtvarné skupiny. Rovněž jeho podpis většinou na plánech chybí.

Tyto stránky provozuje firma SEAL s.r.o
Webdesign MV.
blank blank blank blank blank