Chrám sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 metrů jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotická basilika - trojlodní s transeptem - příční lodí ve tvaru kříže. Ve středu chrámu je sanctusová věžička. Vybudován je ve stylu ranné, severoněmecké gotiky.
Nejblíže Vinohradům stál již ve 14. stol. (r. 1352) kostelík Máří Magdaleny, později sv. Mikuláše s plebánií - tj. s malou duchovní správou. Po bělohorské bitvě pečovali o duchovní potřeby zdejších vinařů jezuité od sv. Klimenta a od Božího Těla na dnešním Karlově náměstí. V 18. stol. byla postavena pro vinaře dochovaná kaple sv. Rodiny u dnešních Nuselských schodů, která v současnosti patří Starokatolické církvi. Je to nejstarší dochovaná stavba na území Vinohrad. V r. 1864 byla ve Vršovicích zřízena samostatná fara, a tak vinohradští obyvatelé docházeli na bohoslužby sem. Lidí na Vinohradech přibývalo a bylo nutné zřídit zde samostatnou duchovní správu. Dne 26. 9. 1879 byly Královské Vinohrady povýšeny na samostatné město.
Až 1. 1. 1922 byly připojeny ku Praze. Hned po osamostatnění Král. Vinohrad se radní snažili z obce, skládající se z malých usedlostí Pštroska a Kanálka, vytvořit moderní české město. Duchovní správa na Královských Vinohradech byla zřízena výnosem ze dne 31. 10. 1884. Bohoslužby se konaly ve školní kapli v Komenského, dnešní Belgické ulici. V roce 1885 si Vinohrady zřídily za městem svůj vlastní hřbitov. Vinohradští usilovali na svém hlavním náměstí - Purkyňově - dnešním Náměstí Míru vybudovat prostorný kostel, který by vyhověl jejich duchovním potřebám a který by zároveň důstojně reprezentoval vinohradské obce. Dne 8. 11. 1888 byl schválen projekt farního kostela sv. Ludmily od architekta Josefa Mockera, dostavitele svatovítské katedrály. Na místě stavby kostela byly ještě v r. 1884 lány žita, pak cirkus a zvěřinec. Slavnost položení základního kamene byla 25. 11. 1888. Stavba pokračovala velmi rychle. Roku 1892 navštívil Královské Vinohrady a stavbu chrámu sám císař František Josef I. Na chrám též proto přispěla kabinetní kancelář z Vídně. Velkolepá slavnost jeho posvěcení byla stanovena na 8. 10. 1893. Slavnost byla velkolepá, jak nám ji popisuje zdejší prvofarář Msgre. Ferdinand Lehner, významný historik umění. Hlavním světitelem byl pražský arcibiskup František de Paula kardinál Schönborn se dvěma biskupy. V roce 1929 u příležitosti svatováclavského milénia tehdejší pražský arcibiskup Dr. František Kordač povýšil faru u sv. Ludmily na arciděkanství a tím se chrám stalm arciděkanským.
kostel sv. Ludmily
