Národní památník na Vítkově - slavnostní síň
S rozmachem českého nacionalismu před více než sto dvaceti léty se objevila i úvaha o potřebě vystavět pomník Jana Žižky na Vítkově, na místě boje husitských vojsk proti křižákům. V roce 1882 byl založen Spolek pro zbudování Žižkova pomníku na Žižkově, soutěž vypsaná v roce 1912 přinesla koncepční řešení návrhu. Získání samostatnosti a snaha uctít zásluhy československých legionářů, kteří se o samostatný stát významnou měrou zasloužili, někdejší zadání rozšířila. Projekt Památníku národního osvobození, Pantheonu legionářů, vytvořil arch. J. Zázvorka, 8. listopadu 1928 zahájil prezident Masaryk stavbu slavnostním výkopem. Hrubá stavba byla ukončena v roce 1932, dotváření a doplňování umělecké výzdoby pokračovalo až do počátku druhé světové války. Dlouho vznikala i charakteristická jezdecká socha Jana Žižky. Návrh začal zpracovávat prof. B. Kafka po roce 1931. Až po dvaceti letech byla socha odlita a byla slavnostně odhalena v roce 1950, ve výroční den husitské bitvy. Na Vítkově vzniklo monumentální, až chrámové dílo, poslední velká dominanta vnitřní Prahy. Nikdy však zcela nenaplnilo poslání, pro které vzniklo. Budovu obsadili ve druhé polovině války okupanté, změnili ji ve sklad vojenského materiálu, poničili zařízení. Po osvobození byla vyzdvižena uschovaná umělecká díla, začala jejich nová instalace. Do podnoží sochy J. Žižky byl vložen Hrob Neznámého vojína. Památník byl nově rozšířen o přístavbu k uctění hrdinů II. odboje. Ta však byla zpřístupněna až v roce 1955, ale jako Síň Rudé armády. I do historie nyní již Národního památníku se rozhodující měrou promítly politické poměry. V roce 1953 zde bylo otevřeno Mauzoleum Kl. Gott walda, začaly zde být ukládány ostatky dalších komunistických funkcionářů. Historie legionářů měla zmizet. Gott waldův hrob byzantského stylu byl nákladným způsobem udržován do roku 1962, kdy byla jeho mumie zpopelněna. Památník pak jako ideologický symbol ztrácel na významnosti. Byl zde ještě uložen popel prezidentů A. Zápotockého a L. Svobody, probíhaly tu i některé pravidelné oslavné akce, doznívaly programy doplňování umělecké výbavy. V zásadě se však tvář budovy již neměnila. Po listopadu 1989 byl popel komunistických funkcionářů odevzdán pozůstalým. Národní památník byl uzavřen, navštívit jsme jej mohli jen při několika veřejných akcích. V roce 2000 předalo ministerstvo kultury ČR, které Památník spravuje, budovu i péči o její další využití Národnímu muzeu. To nyní usměrňuje její další osud. Finanční zdroje zaručuje vládní usnesení, k dotváření již naskicovaného programu úprav jsou postupně vítáni všichni, kterým není lhostejno, jak stát připomíná tvůrce a nositele idejí, které považuje za své nepominutelné dědictví. Nadále by nemělo být smutnou skutečností, že dnes jen nemnozí vzpomenou na někdejší poslání stavby. Připomeneme si jej i slavnostním koncertem k výročí vzniku Československé republiky. Poznáme, že součástí původního vybavení slavnostní síně Památníku na Vítkově jsou dodnes funkční mohutné varhany, které se v posledních deseti letech vždy v plné kráse rozezněly právě při koncertech žižkovského hudebního festivalu. Národnímu muzeu byla tato Národní kulturní památka svěřena do správy v roce 2001 s úkolem Památník na Vítkově nejen stavebně udržovat, ale především jej rehabilitovat jako významné místo symbolizující naši státnost. Tento úkol je velice náročný, Národní muzeum k němu přistupuje velice odpovědně a pečlivě. Ve vašem povědomí jistě zůstaly diskuse, co s Památníkem na Vítkově dál, které probíhaly po celá léta a vždy vedly do ztracena. My už to víme. Národní muzeum, ve smyslu svého poslání, se snaží změnit Národní památník na Vítkově v kulturní centrum, kde své místo najdou koncerty, divadelní představení, přednášky či odborné konference. Důraz ovšem klademe na výstavní činnost. Proto jako základ rehabilitace byla připravena expozice s názvem Křižovatky české a československé státnosti. Současně předpokládáme, že Vítkov i nadále zůstane (i díky zrekonstruovanému Památníku) místem odpočinku Pražanů. Nejenom pro ně je na Vítkově připravena i kavárna, kde se budou moci zastavit, odpočinout si nebo popřemýšlet nad tím, co měli možnost v Památníku shlédnout. Slavnostní znovuotevření Památníku se uskutečnilo 28. října 2009 a poté začal Památník poprvé ve své historii naplno sloužit veřejnosti.
PhDr. Michal Lukeš
Generální ředitel Národního muzea
Národní muzeum
PhDr. Michal Lukeš - Generální ředitel NM
Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1
e-mail: nm@nm.cz
www.nm.cz
