VLADIMÍR ŽIŽKA - bicí nástroje
Mimořádné nadání pro hru na bicí se u Vladimíra Žižky (nar. 1927) projevilo již ve čtyřech letech. Od sedmi do osmnácti let se učit hrát na housle a současně navštěvoval lekce hry na bicí nástroje u soukromých učitelů. V amatérských tanečních orchestrech začal působit od roku 1945-48. Poté následovala spolupráce s orchestrem Zdeňka Bartáka (1948 - 50), ve kterém již hráli vynikající profesionální hudebníci. Umělecky spolupracoval s orchestrem Františka Petra a souběžně účinkoval v různých jazzových skupinách zejména s Luďkem Hulanem a s dalšími jazzovými formacemi. Následovalo angažmá do věhlasného Orchestru trumpetisty Vlastimila Kloce.
1. ledna 1958 nastoupil do profesionálního orchestru Karla Vlacha, odkud v roce 1965 přešel do Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOČR) a Tanečního orchestru Československého rozhlasu (TOČR). V této době hrál ještě s orchestrem Karla Krautgartnera, působil v orchestru Václava Hybše a účinkoval s nejrůznějšími jazzovými skupinami rozličného stylového zaměření: Jazz sanatorium Luďka Hulana, Karel Růžička, Orchestr Ferdinanda Havlíka a s dalšími jazzovými skupinami.
Od roku 1971 působil v orchestru činohry Národního divadla Praha (dirigent Ladislav Simon) a jako přizvaný sólista často účinkoval s Filmovým symfonickým orchestrem (FISYO) a Orchestrem Československé televize (OČSTV). Jenom s orchestrem Karla Vlacha natočil přes 350 gramofonových snímků a s ostatními orchestry kolem 200 desek. Za jeho mimořádné zásluhy o českou populární hudbu mu výbor České jazzové společnosti v roce 1987 udělil výroční Cenu Luďka Hulana.